CEPHALOPODA - hlavonožci

Devon je v českém Barrandienu mimořádně bohatý na hlavonožce (cephalopoda), a to jak na rovné (ortokonní), tak i na zakřivené či spirálovitě stočené tvary. Významně zde vystupují především nautiloidi a ammonoidi, kteří patří k nejčastějším makrofosiliím devonských vápenců a břidlic.

NAUTILOIDI

V devonu už netvoří tak dominantní složku mořských společenstev jako v ordoviku či siluru, ale stále jsou hojní. Typičtí jsou orthoceridi (dlouhé rovné schránky), kteří dosahovali někdy i značné velikosti. Vyskytují se i zakřivené či krátce stočené tvary – různé druhy z řádů jako Oncocerida, Discosorida aj. V Barrandienu jsou známé např. rody Michelinoceras, Pseudorthoceras, Acanthoceras (neplést s amonity stejného názvu), Spyroceras a další.

• Bolloceras cf. rex (Barrande, 1865) - Praha-Hlubočepy, dalejsko-třebotovské souvrství (třebotovské vápence), spodní devon - st. ems

Kmen: Mollusca Cuvier, 1795 - měkkýši, podkmen: Conchifera Gegenbaur, 1878 - schránkovci, nadtřída: Cyrtosoma, třída: Cephalopoda Cuvier, 1795 - hlavonožci, podtřída: Nautiloidea Agassiz, 1847 - čtyřžábří, řád: Oncocerida Flower, 1950 †, čeleď: Nothoceratidae Fischer, 1882 †, rod: Bolloceras Foerste, 1926 †, druh: Bolloceras cf. rex (Barrande, 1865) †.

Část schránky nautiloidního hlavonožce rodu Bolloceras Foerste, 1926 †. Jedná se o nález plynných komůrek. Bohužel velká obytná komora odpadla a schází.

Vědecká synonyma
Phragmoceras rex Barrande, 1865

• Calorthoceras pseudocalamiteum (Barrande in Quenstedt, 1851) - Plešivec, pražské souvrství (koněpruské vápence), st. prag

Kmen: Mollusca Cuvier, 1795 - měkkýši, podkmen: Conchifera Gegenbaur, 1878 - schránkovci, nadtřída: Cyrtosoma, třída: Cephalopoda Cuvier, 1795 - hlavonožci, podtřída: Nautiloidea Agassiz, 1847 - čtyřžábří, řád: Orthoceratida †, čeleď: Orthoceratidae M'Coy, 1844 †, podčeleď: Leurocycloceratinae Sweet, 1964 †, rod: Calorthoceras Chen, 1981 †, druh: Calorthoceras pseudocalamiteum (Barrande in Quenstedt, 1851) †.

Druh cefalopoda Calorthoceras pseudocalamiteum (Barrande in Quenstedt, 1851) † má podélné rýhování řidší, ale plasticky výraznější. Jeho druhové pojmenování pseudocalamiteum souvisí s vizuální podobností se stromovitým rodem karbonských a permských přesliček, tedy latinsky Calamites, jejichž kmínky nápadně připomíná. Vyskytuje se pouze v pražském souvrství, přičemž nejčastěji v koněpruských a vinařických vápencích. Nalézt kompletnějšího jedince je v kalcitových a křehkých vápencích koněpruských vápenců téměř nemožné. Nálezy jsou omezeny pouze na fragmenty schránek.

Vědecká synonyma
Orthoceras pseudocalamiteum Barrande in Quenstedt, 1851
Spyroceras pseudocalamiteum (Barrande in Quenstedt, 1851)

• Calorthoceras pulchrum (Barrande, 1866) - Koněprusy - Houbův lom, Plešivec, pražské souvrství (koněpruské vápence), st. prag

Kmen: Mollusca Cuvier, 1795 - měkkýši, podkmen: Conchifera Gegenbaur, 1878 - schránkovci, nadtřída: Cyrtosoma, třída: Cephalopoda Cuvier, 1795 - hlavonožci, podtřída: Nautiloidea Agassiz, 1847 - čtyřžábří, řád: Orthoceratida †, čeleď: Orthoceratidae M'Coy, 1844 †, podčeleď: Leurocycloceratinae Sweet, 1964 †, rod: Calorthoceras Chen, 1981 †, druh: Calorthoceras pulchrum (Barrande, 1866) †.

Devonský orthokonní hlavonožec, typický svým výskytem v pražském souvrství, kde se nalézá spolu se svým příbuzným Calorthoceras pseudocalamiteum (Barrande in Quenstedt, 1851) †. Oba druhy se dají najít v pražském souvrství v Koněprusích. Oba druhy jsou typické pro úzké, dlouhé schránky s výrazným příčným vlnivým dělením plynných komůrek. Druh Calorthoceras pulchrum (Barrande, 1866) † má jemné a husté podélné rýhování.

Vědecká synonyma
Spyroceras pulchrum (Barrande, 1866)

• Cyrtoceras laesum Barrande, 1866 - Damil u Tetína, zlíchovské souvrství, spodní ems

Říše: Animalia Linnaeus, 1758 - živočichové, kmen: Mollusca Cuvier, 1795 - měkkýši, třída: Cephalopoda Cuvier, 1795 - hlavonožci, řád: Orthoceratida †, čeleď: Orthoceratidae McCoy, 1844 †, rod: Cyrtoceras †, druh: Cyrtoceras laesum (Barrande, 1866) †.

• Cyrtoceras sp. - Karlštejn, lochkovské souvrství

Třída: Cephalopoda Cuvier, 1795 - hlavonožci, podtřída: Nautiloidea Agassiz, 1847 - čtyřžábří, řád: Oncocerida Flower, 1950 †, rod: Cyrtoceras Conrad, 1838 †.

Zde je to pouze odhad. Cefalopoda jsme nalezli v suti, v pravé části Budňanské skály u Karlštejna, což by mělo odpovídat lochkovským vrstvám spodního devonu. Vpravo jsou nálezy dvou Cyrtocerasů z Barrandova Système Silurien, přičemž oba řadí do zóny E, která odpovídá ale kopaninskému souvrství. Vlevo na obrázku ze silurského systému je druh, Barrandem označený jako Cyrtoceras orphanus a pochází z Kosoře, zatím co vpravo je druh pojmenovaný jako Cyrtoceras fortunatum a pochází z Butovic.

• Kionoceras cf. bronni (Barrande, 1868) - Kosoř - V sudech, pražské souvrství (dvorecko-prokopské vápence), st. prag

Třída: Cephalopoda Cuvier, 1795 - hlavonožci, podtřída: Orthoceratoidea M'Coy, 1844 †, řád: Orthocerida Kuhn, 1940 †, čeleď: Orthoceratidae M'Coy, 1844 †, podčeleď: Kionoceratinae Hyatt in Zittel, 1900 †, rod: Kionoceras Hyatt, 1884 †, druh: Kionoceras cf. bronni (Barrande, 1868) †.

Vědecká synonyma
Orthoceras bronni Barrande, 1868
1868 Orthoceras bronni Barrande. – Barrande, Pl. 258.
1874 Orthoceras bronni Barrande. – Barrande, Texte III, 239–241.

• ? Orthoceras ganymedes Barrande, 1866 - Kosoř - V sudech, pražské souvrství (dvorecko-prokopské vápence), st. prag

Říše: Animalia Linnaeus, 1758 - živočichové, kmen: Mollusca Cuvier, 1795 - měkkýši, třída: Cephalopoda Cuvier, 1795 - hlavonožci, řád: Orthoceratida †, čeleď: Orthoceratidae McCoy, 1844 †, rod: Orthoceras Bruguière, 1789 †, druh: Orthoceras ganymedes Barrande, 1866 †.

Název hlavonožce představuje nomen nudum (nom. nud.), což je vědecký název, který nebyl publikován s dostatečným popisem, a proto není platný v taxonomii. Jedná se o nepoužitelný název, který nelze použít pro daný organismus, ale stejné jméno může být později platně použito pro stejný nebo jiný druh. Druh cefalopoda pod tímto názvem, patrně z dvorecko-prokopských vápenců publikoval ve svém silurském systému Barrande v roce 1866. Bohužel jsme nenarazili na žádnou modernější relevantní revizi tohoto konkrétního druhu.

• BLÍŽE NEURČENÍ ORTHOKONNÍ HLAVONOŽCI

AMMONOIDI (GONIATITIDI)

V devonu začínají skutečně expandovat. Ammonoidi se často vyskytují v tenkých polohách břidlic i vápenců a jsou významnými stratigrafickými vůdčími fosiliemi. V Barrandienu jsou doloženy rody jako Agoniatites, Mimosphinctes, Tornoceras, Manticoceras, Cheiloceras, a desítky dalších.
Zahrnují několik vývojových linií:
- Agoniatitida (primitivní, jednoduché přepážky) – hojní zejména v nižším devonu.
- Goniatitida (složitější přepážky) – rozvoj hlavně ve středním a svrchním devonu.

• Anarcestes sp. - Praha-Hlubočepy, dalejsko-třebotovské souvrství (třebotovské vápence), spodní devon - st. ems

Kmen: Mollusca Cuvier, 1795 - měkkýši, podkmen: Conchifera Gegenbaur, 1878 - schránkovci, nadtřída: Cyrtosoma, třída: Cephalopoda Cuvier, 1795 - hlavonožci, podtřída: Ammonoidea Zittel, 1884 † - amoniti, nadřád: Palaeoammonoidea † - paleoamoniti, řád: Agoniatitida Ruzhencev, 1957 † - anarcestidi, podřád: Anarcestina Miller & Furnish, 1954 †, nadčeleď: Anarcestoidea Steinmann, 1890 †, čeleď: Anarcestidae Steinmann, 1890 †, rod: Anarcestes Mojsisovics, 1882 †.

Řád Anarcestida (anarcestidi) - primitivní amoniti s ventrální retrochoanitickou sifonální trubicí s goniatitovými suturami, s různým počtem laloků (někteří mají jen tři nebo čtyři základní laloky, u jiných jsou ještě vytvořeny buď auxiliární nebo adventivní laloky, někdy obojí). Schránka je přímá až spirálně stočená (gyrokonní až konvolutní), s velkou protokonchou a jednoduchým agoniatitovým typem švu. Schránka má píštěl. Zahrnuje čtyři podřády s výchozí skupinou baktritů (podřád Bactritina), kteří měli ortokonní až cyrtokonní schránky. Objevují se ve spodním devonu, největší rozmach prodělávají ve středním a svrchním devonu, ze scény mizí na konci permu.
Schránka rodu Anarcestes Mojsisovics, 1882 † je charakteristická svými širokými závity, s širokým perforátním píštělem. Sutura ze čtyř laloků.

Pravděpodobný "pachatel" otisku je Anarcestes plebeius (Barrande, 1865) †. Na obrázku výše je ukázka tohoto goniatita z Barrandova silurského systému, kde je uveden pod ještě svým archaickým názvem Goniatites plebeius Barrande, 1865.

Kromě nejběžnějších zástupců goniatitů z dalejsko-třebotovského souvrství (třebotovské vápence) rodu Anarcestes Mojsisovics, 1882 †, kteří jsou Goniatites plebeius Barrande, 1865 = Anarcestes plebeius (Barrande, 1865) † a Goniatites simulans Barrande, 1865 = Anarcestes simulans (Barrande, 1865) † uvádí Barrande ještě tyto druhy (publikujeme je pod původními Barrandovými názvy) - Goniatites bohemicus Barrande, 1865, Goniatites emaciatus Barrande, 1865, Goniatites neglectus Barrande, 1865, Goniatites ambigena Barrande, 1865, Goniatites tabulïodes Barrande, 1865, Goniatites amænus Barrande, 1865, Goniatites crebriseptus Barrande, 1865, Goniatites fecundus Barrande, 1865, Goniatites verna Barrande, 1865 a Goniatites occullus Barrande, 1865. Chlupáč a Turek ještě zmiňují druhy Anarcestes densistriatus Chlupáč & Turek, 1983 † a Anarcestes latissimus Chlupáč & Turek, 1983 †, v neposlední řadě je ještě třeba zmínit globálně rozšířený druh Anarcestes lateseptatus (Beyrich, 1837) † - nalezen také v dalejsko-třebotovském souvrství (třebotovské vápence). Z toho se dá usuzovat, že tato moře spodního devonu (svrchní spodní devon - sv. ems) byla pro tyto živočichy mimořádně příznivá, tudíž na jejich pozůstatky velmi bohatá.

• Gyroceratites cf. gracilis Bronn, 1835 - Hlubočepy, dalejsko-třebotovské souvrství (dalejské břidlice a třebotovské vápence), st. ems

Kmen: Mollusca Cuvier, 1795 - měkkýši, podkmen: Conchifera Gegenbaur, 1878 - schránkovci, nadtřída: Cyrtosoma, třída: Cephalopoda Cuvier, 1795 - hlavonožci, podtřída: Ammonoidea Zittel, 1884 † - amoniti, nadřád: Palaeoammonoidea † - paleoamoniti, řád: Agoniatitida Ruzhencev, 1957 † - anarcestidi, podřád: Agoniatitina Ruzhencev, 1957 †, nadčeleď: Mimosphinctoidea Erben, 1953 †, čeleď: Mimoceratidae Steinmann, 1890 †, rod: Gyroceratites Meyer, 1831 †, druh: Gyroceratites gracilis Bronn, 1835 †.